02 - Z Anglie na Pyrenejský poloostrov
PÁTEK, 18 ČERVEN 2010 22:23
Wight, Solent, Cowes – není snad na světě větší koncentrace jachtingu než v této oblasti.
My jsme vyvázáni v Sheppard marině 5O 45 604 N 01 17 580 W.
Odtud startovali v minulosti i v současnosti ty nejvýznamnější jachtařské akce. Každodenní regaty, každodenní
neuvěřitelný jachtařský ruch. V sobotním dopoledni jsem napočítal na vodě více než 200 jachet. Přilehlý
Portsmouth zůstává nadále největší vojenskou námořní základnou Evropy. V historickém námořním muzeu je
mimo dalších exponát slavné lodě z bitvy u Traffalgaru, Viktorie. Neuvěřitelná kumulace lidské dovednosti a nutno
říci i vkusu na tak malém prostoru. A to vše převážně ze dřeva. Nutno smeknout.
Historická část města má na chodnících vydlážděnu trasu kudy prošel admirál Nelson před slavným vítězstvím a
svojí smrtí v bitvě u Trafallgaru v r. 1805. Město s tisíciletou námořní historií si připomíná svoji výjimečnost
moderní architektonickou dominantou Spinakertowerem vysokou téměř 170 m.
Využili jsme čilého trajektového spojení mezi ostrovem Wight a Portsmouth k jednodenní návštěvě města. A
abych nezapomněl. Guines v anglickém pubu chutná dokonale.
Soboty 5. června využíváme k evidenci naší plavby. Píšu zprávu, pořádáme fotky a videozáznamy. Bohužel
vrcholící příliv neumožňuje materiály odeslat. Je nejvyšší čas odplout. Čekáme snad deset minut na volný prostor
mezi nekonečnou řadou vracejících se jachet a v podvečer západním průlivem Solent odplouváme. V noci
přetínáme frekventované plavební zóny a s příznivým větrem v nedělním podvečeru spouštíme kotvu na severu
ostrova Guernsey. Rozhoupaná noc je prověrkou kotevní výbavy Sayonary. Loď má 20 kg CQR kotvu, 50 m 10
mm řetězu a vše se ovládá ručním vrátkem. Na hloubce 4 m jsme vypustili 25 m řetězu, zapínáme alarm hlásící
utržení kotvy a uleháme do kolébajících se lůžek.
Následující dopoledne vplouváme s přílivem do blízké Beaucette mariny 49 30 158 N 02 30 269 W. Marina se
nachází ve starém žulovém lomu a s mořem je spojena 6 m širokým vstupem. Nelze si představit lepší přístav.
Místní wifina nám umožňuje internetový kontakt, takže zbytek dne prosedíme u obrazovek. Kanálové či
Normanské ostrovy mají tisíciletou, často pohnutou historii. Ač u pobřeží Francie, byly převážně pod kontrolou
Británie. Rozsáhlou autonomii ostrovů dokládají mimo jiné i jednolibrové bankovky směnitelné jen na ostrovech.
Krystalické podloží ostrovů dávalo a nadále poskytuje stavební materiál. Téměř všechny stavby a nezbytné zídky
tvoří dokonalé kamenné zdivo z žuly mnoha barevných odstínů. Všude množství květin a upravených zahrad.
Radost pohledět. Autobusem navštěvujeme hlavní město St. Peter a v podvečer se vracíme obtěžkáni nejen
zásobami, ale i hezkými dojmy. Kontrolujeme předpověď, platíme marinu a usínáme na zrcadlové hladině mariny.
Příští noci už budou zcela odlišné.
V časném středečním ránu s vrcholící vysokou vodou odplouváme. Vycházíme z předpovědi, že tlaková níže z
Atlantiku se přemisťuje k východu do oblasti Biskajského zálivu. Za ní se nachází hřeben vysokého tlaku, takže v
„dýze“ mezi nimi lze očekávat severní proudění občas přesahující 6 Bf. Po počátečních hodinách slabého větru v
podvečer vítr sílí, v noci musíme refovat a ve čtvrtek odpoledne po 110 Nm vidíme někde v dáli slavný Ile de
Ouessant, nejzápadnější místo Bretaně. V podvečer plujeme již jen na malou kosatku 8 m2 rychlostí 6 uzlů. Dokud
jsme pluli na druhý ref grotu a kosatku, log na GPS co chvíli ukazoval dvojciferná čísla. O tom, že plujeme v
oblasti nízkého tlaku, nás utvrzuje vytrvalý déšť. My však, až na výjimky, ovládáme loď z chráněného „velína“. AIS
nás informuje o lodích v okolí a při dobře vytrimovaných plachtách si s kormidlováním poradí buď naše větrné
nebo elektrické autokormidlo.
350 mil od Ouessantu ke španělskému pobřeží se nám každou hodinou zmenšuje v průměru o 5 mil. Vlny se se
slábnoucím větrem postupně zmenšují, hřebeny vln se přestávají lámat, pěnová pole jsou jen ojediněle. Záď
Sayonary zalévají vlny jen výjimečně. Po dvou dnech plavby v 6 Bf, vítr slábne a v sobotním dopoledni je pouhých
10 m/sec. Po opakovaných pokusech s oplachtěním vychází nejlépe clever, který při čistém zadním větru a silném
kymácení se udrží pod větrem a naše větrné kormidlo nás spolehlivě vede ke španělskému pobřeží. 13. 6. v 9.11
vidíme pevninu.
Obeplouváme mys Cabo Ortega a v 17.15 spouštíme kotvu v zátoce před El Ferrol 43 28 013 N 08 16 619 W
východně od pevnosti Castillo de San Felipo. Následující den si „lížeme rány“. Dobře se vyspat, najíst, uklidit,
umýt, oholit, ostříhat a připravit člun s přívěsným motorem na příští dny. V úterý se přemisťujeme do přístavu
Ares. Ranní episoda s obtížemi při uvolňování kotvy pokračuje. Tentokrát jsme kotvou zachytili více než 100 kg
blok s lany. Problém je vyřešen, člunem jedeme do přístavu a po týdnu vstupujeme opět na pevninu. Ares, malé
městečko s úzkými uličkami se již nemůže dočkat lepšího počasí. Podle množství nachystaných židlí očekávají
dobrou sezonu. My v kulichách jim reklamu jistě neděláme. Ve středu přeplouváme do hlavního města Galicie La
Coruni. Doplňujeme naftu a vyvazujeme se v marině Coruňa 43 22 085 N 08 23 079 W.
Neptun ochutnává whisky Glenfiddich ročník 1997. Pohlazení Sayonaře a poděkování všehomíru.
La Coruňa 18. 06. 2010
© Created by TomMat 2013
